Pozitivní myšlení nebolí!

3.7. 20191028x0 Komentářů

Čtete pořád někde, že máte myslet pozitivně? Po příchodu do knihkupectví zakopáváte o všelijaké motivační knížky, které nabádají k pozitivnímu myšlení? Já sama si někdy říkám, jestli toho už není nějak moc….Ale asi je to dobře, je potřeba okolní svět neustále nabádat ke změně pohledu. Ke změně pohledu nejen na svět, ale i na sebe sama. A to je to, kde asi většina z nás skončí, když se rozhodne “jít na to pozitivně”. Vlastně nevíme, co to prakticky znamená a jak se to dělá. Přináším vám teda pár tipů a myšlenek, které vám pomůžou.

Pozitivní myšlení není o tom, že od teď začnete na vše říkat bezhlavě “ano” a nepříčetně se usmívat i v situacích, kdy je to krajně nevhodné. Ani to neznamená, že se přes noc stanete lepšími a ucítíte změnu hned. Rozhodně se vyplatí vytrvat. Výsledky stojí za to!

Každý z nás má v sobě kód, podle kterého jedná, vnímá své okolí a přemýšlí. Je to dáno z velké míry tím, co nám předali rodiče a naše blízké okolí, jak jednali v určitých situacích apod. Nasávali jsme to jako houby a pak si to nevědomky neseme životem dál….a pak přijde moment, kdy to chceme změnit a vlastně nevíme co a jak. Víme jen, že “máme myslet pozitivně”.

Hodně lidí to brzo vzdá, protože to “bolí”. Tak pozor – pozitivní myšlení určitě nebolí! Jen jako všechny nové dovednosti to ze začátku vyžaduje trochu cviku. Vždyť až 80% času, kdy jsme vzhůru údajně trávíme negativním uvažováním! Tak je potřeba “přesvědčit” naši mysl, že to jde i jinak. Mozek je sval, tak ho to můžeme naučit. Pojďte trénovat…

Pozitivně myslet znamená změnit postoj k sobě sama. Pak skrze pozitivní postoj k sobě můžu rozvíjet pozitivní postoj k ostatním, k tomu, co dělají a co se děje kolem nás.

Jak to tak bývá, musíme začít hlavně u sebe. Pozitivní myšlení vám bude fungovat pouze a jen tehdy, pokud budete v souladu s tím, jak vnímáte sami sebe! Pokud přijmete sami sebe, svoje aktivity a vše co se kolem vás děje opravdově pozitivně (tím myslím že si sáhnete do svědomí a nebudete jen předstírat, že je vše zalité sluncem, ale že to budete opravdu prožívat), budete moci začít vidět i okolní svět pozitivně.

Když budu vnímat sama sebe jako trosku, která nikdy nic nedokázala a nedokáže, říkat si, že se proti mě všichni spikli a všechno stojí za prd, není možné, abych viděla pozitiva v ostatních a dokázala si i z negativních věcí vzít kus pozitiva. Prostě se mi ty negativa budou dít dál, protože to tak mám. A jak je známo:

Kam směřujeme naši energii a pozornost, tam to sílí! aneb

To, čemu věříme, se stane!

To, čemu vzdorujeme, sílí!

Prakticky začněte třeba zamyšlením nad tím, jak vnímáte sami sebe, jak k sobě přistupujete. Proto se sami sebe zeptejte, zda se upřímně dovedete přijmout takoví, jací jste? Zacházíte sami se sebou jako s někým, na kom vám záleží a koho máte rádi? Kdy naposled jste se pochválili?

Pozitivně myslet znamená třeba také to, že můžete aktivně ovlivnit to, co a jak se kolem vás děje, tím, že situaci cíleně popisujete tak, jak chcete, aby dopadla. Musíte tomu však opravdu věřit. Ne nadarmo se říká, že naše myšlenky určují, jakou kvalitu bude mít náš život a zda v něm budeme úspěšní a šťastní.

Zkuste si po dobu alespoň 1 týdne začít a ukončit den pozitivními myšlenkami. Na konci každého dne si udělejte čas na krátké shrnutí, kdy si napíšete 2 negativní a 3 pozitivní položky. Fígl je v tom, že těch pozitivních musí být vždy víc. Uvidíte, že jich časem bude víc než těch negativních.

Při “zavádění” pozitivního myšlení do vašeho života pozorujte své myšlenky. Vědomě se zaměřte na ty negativní a nahrazujte je vhodnějšími a pozitivněji laděnými myšlenkami nebo jejich interpretací. Cílem není potlačovat negativní myšlenky, ale naučit náš mozek vnímat věci pozitivněji. To, že mi ráno kvůli dopravní zácpě ujel vlak, do toho prší a nestihnu schůzku můžu vnímat jako spiknutí a negativní sled událostí. A tak je to i v daný moment přirozené. Pozitivně naladěná mysl ale vzápětí přijde s alternativním pohledem na věc. Mám možnost trochu zpomalit, počkat na další spoj a třeba si dát ranní kafe, které bych nestihla. Nebo to, že jsem schůzku nestihla je dobře, mohla dopadnout špatně a příště bude lepší konstelace. Nebo mohl původní spoj vykolejit a vyřadit mě z provozu na mnohem delší dobu než jedno zpoždění. A to že prší? Nebude sucho a vzduch po dešti je vždycky krásně voňavý.

Já osobně se snažím vždy v negativních situacích vidět i tato pozitiva. Dokonce jsem se přistihla, že to někdy dělám už automaticky. Ale nedaří se to vždycky. A tak je to v pořádku. Můžu ale s klidným svědomím říct, že nyní je vyšší procentuální podíl toho, kdy vidím věci pozitivně než negativně. A ty negativní? Ty mě přece mají něco naučit….:)

Pro ilustraci přikládám krásnou ukázku toho, jak může vypadat dvojí pohled na věc. Kdo myslíte, že se má v životě lépe? 🙂