
“Můj šéf je debil…” rozhodně není odpověď, kterou byste měli na pohovoru vyslovit. I přesto ji občas na pohovoru slýchám v různých obměnách…
Jste v situaci, kdy si se svým současným šéfem či nadřízeným nerozumíte, nebo k Vám do oddělení přišel úplně nový vedoucí a Vy už pod ním prostě pracovat nechcete. Rozhodli jste se změnit práci a ucházíte se o nové pozice v jiných firmách…celkem normální situace…
Můžete si být celkem jisti, že na pohovoru dostanete otázku, proč ze současného zaměstnání odcházíte.
Jak na ni odpovědět, v případě, že nechcete lhát nebo říkat otřepané fráze o změně a osobním rozvoji, když pravým důvodem je právě Váš šéf?
V případě, že hlavním důvodem Vašeho odchodu je šéf, který je “debil”, je dobré si předem odpověď dobře promyslet a nenechat se otázkou zaskočit.
Na Vašeho potenciálního nového zaměstnavatele, který sedí u stolu naproti Vám, rozhodně neudělá dobrý dojem, pokud (i když by to byla sebevětší pravda) naprosto upřímně vyhrknete, že Váš šéf je prostě debil (…případně dosaďte jiné další nelichotivé oslovení). Upřímnost se cení, ale nezapomeňte, že z toho, jak teď mluvíte o svém současném zaměstnavateli, lze usoudit i jak budete potažmo mluvit v budoucnu o tom, který Vás teď vybírá…Je tedy více než vhodné volit velmi diplomatický přístup a vyjadřování.
Zkuste třeba jinými (a slušnými) slovy naznačit, že si s nadřízeným nerozumíte a i přesto, že se tu situaci snažíte zvládat a hledat kompromisy, rozhodli jste se změnit prostředí. Zároveň je dobré dát najevo, že ta situace trvá již nějakou dobu a není to tak, že “utíkáte” hned při první neshodě.
Případně můžete říct, že styl vedení tohoto nadřízeného Vám nevyhovuje, nebo například jeho/její jednání není úplně korektní (dále bych raději nerozváděla). Zde si však musíte uvědomit, že se Vám klidně může stát, že styl vedení Vašeho nového potenciálního šéfa je stejný (nebo alespoň tak personalista usoudí) a raději Vás nevyberou…
Vždy je nutné zmínit, že nikdy není chyba jen na jedné straně (i kdyby z Vašeho pohledu byla) a že se ty konfliktní či jiné nepříjemné situace snažíte řešit v klidu. Například jste ale dospěli již do bodu, kdy chcete do práce chodit rádi a současná situace Vám to příliš nedovoluje.
Každý personalista uzná, že člověk musí především chodit do práce rád a sedět si s kolektivem. Zároveň však musí vidět, že nejste ten typ člověka, který si stěžuje vždy všude a na všechno a že za chvíli si budete stěžovat i v nové práci, tzn. snažíte se situaci řešit, hledat společnou frekvenci jak s šéfem vycházet apod.
Už jste se setkali s tím, že jste museli diplomaticky říct “můj šéf je debil”?? Je to pro Vás zásadní, natolik, abyste změnili práci?
Těším se na Vaše komentáře