Obyčejné rozhovory s neobyčejnými lidmi vol.1 – Kateřina Homolková

Každý rok vyšle desítky studentů do USA. Zakládá si na tom, že je studentům neustále k dispozici 24/7. A to také potvrdila, když na moje otázky odpověděla téměř obratem. Proto také přináším rozhovor s Katkou jako první díl tohoto seriálu o neobyčejných a inspirativních lidech, kteří se toho nebojí.

Dobrý den Káťo, co bylo vaší dětskou prací snů? Jak se ten sen měnil v čase?

Zatímco ostatní děti měly většinou jasnou představu o tom, čím chtějí být, já jsem až do svých 20 let pořádně nevěděla čemu se chci věnovat a v jakém oboru budu pracovat. Vždycky jsem ale doufala, ze budu moct dělat práci, která mě bude bavit a naplňovat.

Jaký obor jste vlastně vystudovala? Pracovala jste někdy v té oblasti?

V současné době dokončuji právnickou fakultu v Praze. Během studia jsem v žádné advokátní kanceláři, ani v jiném typicky právním oboru nepracovala, protože už od druhého ročníku jsem veškerý svůj mimostudijní čas věnovala práci se studenty. Na práva jsem šla hlavně kvůli široké škále uplatnění a velmi praktickému využití.

Jak byste popsala Vaši první práci jedním slovem?

Stereotyp

A co děláte teď? Můžete svoji činnost přiblížit?

V současné době posílám české studenty na roční a půlroční studijní pobyty do USA. Moje agentura Studovatvusa umožňuje studentům; kteří splňují věkový limit 15-18.5 let (v době nástupu do programu) odjet studovat na americkou střední skolu. Studenti bydlí v amerických rodinách, které k nim zpravidla přistupují jako k vlastním dětem a umožňují jim zažít typický rok amerického středoškoláka se vším co k tomu patří 🙂

Jak jste se k takové práci dostala? Co to vyžadovalo?

Když mi bylo čerstvě 16, odjela jsem na roční studijní pobyt do Nového Mexika. Ten rok byl pro mě naprosto přelomový a jak se říká “lifechanging”. Ne všechny věci probíhaly, jak měly a bohužel mi chyběly informace a podpora ze strany české organizace. Neměla jsem se na koho obrátit, nikdo mi nevěřil a obecně byla komunikace s českou agenturou z pohledu mě jako studenta i mých rodičů velmi neuspokojivá. Když jsem se vrátila z Ameriky, šla jsem i přesto do své české agentury poděkovat za zprostředkování celého pobytu a za umožnění naprosto nezapomenutelného zážitku.

Tehdy jsem se nabídla, ze moc ráda pomůžu budoucím studentům, např. tím ze zodpovím jejich dotazy ohledně exchange pobytu nebo budu sdílet svoje rady a tipy..a tak to všechno začalo 🙂 psal se rok 2014.

Co Vás na Vaší práci naplňuje? Proč jste se v tom našla?

Na tom, co dělám mě nejvíc naplňují právě moji studenti. Dělám něco hmatatelného a pomáhám mladým lidem posunout se v životě zase o kus dál, poznat novou kulturu, jazyk a získat zkušenosti s kontakty všude po světě. S každým studentem, který se z pobytu vrátí si, připomínám, proč to dělám. Vrací se nadšení a velmi často se ani nechtějí vrátit. To mi říká, ze svoji práci dělám dobře 🙂 Obecně velmi ráda pracuji s lidmi, spíše než s počítačem 😃

Jaké výzvy přináší Vaše práce? Co je na tom těžkého?

Moje práce vyžaduje 100% “nasazenost” 24 hodin, sedm dní v týdnu, po celý rok. Okolí se muselo smířit s tím, ze když je problém, všechno ostatní jde stranou nehledě na situaci a řeším studenta. Nejtěžší tedy vidím work-life balance a oddělení osobního a pracovního života.

Jak byste popsala Vaši současnou práci jedním slovem?

Radost

Jak si vedou Vaši studenti na trhu práce po svém návratu? Vidíte nějaký rozdíl mezi studenty, kteří studovali v zahraničí a těmi, kteří neodjedou?

Ten rozdíl mezi studenty, kteří pobyt absolvovali a kteří ne, je obrovský. Po roce v USA, kde si museli všechno podstatné zařídit, zvládnout a naučit se komunikovat a žít v úplně jiné socio/ekonomicko/kulturním prostředí se vrací mnohem více samostatní a sebevědomí. Navíc vybavení perfektní angličtinou, často nerozeznatelnou od rodilych mluvčí. Moji studenti mají po svém návratu jasnější představu, čemu se chtějí věnovat a jakým směrem se vydat. Absolvování studijního pobytu v tak mladém věku má pro zaměstnavatele velkou vypovídající hodnotu v tom, ze takový člověk musí mít velkou dávku, odvahy, dokáže se přizpůsobit a nebojí se výzev.

Co byste vzkázala všem lidem, kteří hledají práci / přemýšlí o změně nebo studentům (a nejen těm), kteří teprve pracovně hledají sami sebe?

Poslouchejte intuici a nebojte se! Jděte si za svým snem, pokud vy sami cítíte, ze to má smysl a že jdete “správně”. Předtím, než jsem odjela do Ameriky, tak jsem měla přístup – “a proč bych to měla být já, proč by to mělo vyjít zrovna mně”

Po návratu se mi přístup změnil na – “a proč ne zrovna já!”- 🙂 držím vám palce!

Kátě moc děkuji za čas a ochotu se zapojit! Její počin a příběhy studentů v zahraničí můžete sledovat na  Instragramu @studovatvusa