Obyčejné rozhovory s neobyčejnými lidmi vol.3 – Petr Pejřimovský

“Stát na místě znamená pomalu umírat.” – I když ještě do odchodu ze školy netušil, kde bude pracovat, našel se postupně v gastronomii, kde zakotvil a našel svoji vášeň. Když přijdete do jednoho z jeho podniků hned to poznáte. Vidíte, že to všichni v týmu dělají rádi a proto vás to tam baví a chutná vám. Petr nestojí na místě a neustále se snaží nabídku street / sushi bistra vylaďovat a obměňovat. Nebojí se zkoušet nové věci a sledovat trendy. Přečtěte si co obnáší začít od nuly s vlastním projektem. Nebo rovnou vyražte ochutnat…

Čau Peťo, měl jsi někdy vysněnou práci třeba jako dítě? Měnilo se to v čase nebo sis za tím, co teď děláš, šel odjakživa?

Když jsem se ve třinácti rozhodoval, co dál dělat, kuchařina pro mě byla jasná volba 😀 Vůbec ne, naopak, když pominu taková ta dětská vysněná povolání, jako je popelář nebo doktor, až do odchodu ze školy jsem neměl páru, co budu dělat, vyzkoušel jsem desítky brigád od kopáče kanalizačních přípojek až po provozního hudebního klubu, ale nic, co by mě opravdu chytlo.

Proto se mi celkem dost ulevilo, když si mě to ve třeťáku na vejšce samo našlo a já mohl s čistým svědomím odejít.

Jaký obor jsi vystudoval? Pracoval jsi někdy v té oblasti?

Jsem nedostudovaný tělocvikář a zaplaťpánbůh jsem v tomto oboru nikdy nepracoval. Ne že bych k tomuto oboru (stejně jako ke každému jinému) neměl úctu a respekt, ale moc dobře si uvědomuju, jak moc špatnej a neoblíbenej učitel bych byl 🙂

Jakou práci jsi dělal, než jsi otevřel první pobočku Street Sushi?

Víceméně jsem brouzdal oborem a sbíral odvahu a prachy na první krok 🙂

Jak bys popsal svoji předchozí / první práci jedním slovem?

Zkušenosti – ve všech významech toho slova ať už pozitivních, tak negativních.

Co děláš teď? Můžeš svůj projekt trochu představit?

Aktuálně provozuji dvě restaurace/bistra a jeden food truck. Náš projekt je hrozně jednoduchý – nabídnout lidem skvělé jídlo s maximální možnou kvalitou surovin a takové, které bychom sami chtěli jíst a chutnalo nám.

Dalším velkým cílem je, dělat tuto práci pro radost a s radostí, s čistou hlavou a v příjemném kolektivu. Obě dvě myšlenky se nám, podle mého názoru, daří naplňovat.

https://www.streetsushi.cz/ nebo https://www.streetbuffet.cz/

Jak ses k tomu dostal? Co to vyžadovalo?

Je to trošku klišé, ale vyhořením ve své předchozí práci.

A co to vyžadovalo? Nasadit si klapky na oči, nepřemýšlet nad tím, co všechno se může podělat, rozhodnout se a makat. A taky maximální toleranci a podporu mojí ženy.

Co Tě na téhle práci naplňuje? Proč ses v tom našel?

Baví mě rozmanitost. Každý den dělám něco jiného, někdy řídím firmu já, jindy řídí firma mě 😀 Ne vážně, v restauraci těžko zažiješ stereotyp a vždycky je co dělat. Když nějaký stereotyp přijde, je možnost ho okamžitě změnit a jet dál. Prostě hledat cesty, aby tě ta práce nikdy neomrzela a aby tě dál a dál naplňovala.

Jaké výzvy to přináší? Co je na tom těžkého? Lituješ něčeho?

Celkem ničeho nelituju, každý přešlap přinesl novou zkušenost a nový směr. Nejtěžší je vytrvat a nepolevit. Každý den není posvícení a všichni jsme jenom lidi, ale na to se v gastru moc nehraje. Stát na místě znamená pomalu umírat, pořád je potřeba se posouvat. Občas je těžký najít ve všem rovnováhu.

Jak bys popsal současnou práci jedním slovem?

Radost

Je podle Tebe lepší být zaměstnanec nebo ten, který zaměstnává?

Každý člověk je jiný a vnímá to rozdílně. Mě je fajn tam, kde jsem teď. Co je lepší nebo horší nedokážu objektivně posoudit, každému vyhovuje něco jiného.

V čem vidíš specifika práce v oblasti gastro/pohostinství?

Tohle je otázka na samostatný rozhovor, těžko to shrnout do pár vět. Gastronomii musí člověk milovat, aby jí mohl dělat. Pokud jí nemiluje, nemůže ho naplňovat a lidé to na první dobrou poznají. Ale to platí asi všeobecně napříč obory. Gastronomie má spoustu hezkých i stinných stránek, je to práce pro opravdové srdcaře.

Zkus najít 3 věci, které Tě přiměly jít do toho a nevzdat to…

Touha tvořit něco vlastního, tvrdohlavost a hypotéka 😀

Co bys vzkázal lidem, kteří hledají práci / přemýšlí o změně, chtějí třeba začít podnikat nebo studentům (a nejen těm), kteří teprve pracovně hledají sami sebe?

Těm, co se hledají, bych poradil netlačit na pilu. Pokud se ještě nenašli, tak to určitě přijde, až to budou nejmíň čekat.

Možná jedna malá rada na konec, která by mohla napovědět – přemýšlejte o tom, co děláte nejradši, i kdyby to měla být úplná blbost, a začněte se tomu věnovat naplno (bez ohledu na to, co si o tom myslí vaše okolí). Jo a neházejte flintu do žita po prvním neúspěchu…

Děkuju za Tvůj čas a energii. Přeju, ať se všem Tvým podnikům a projektům daří a věřím, že to nakopne i další lidi. Kdybyste chtěli ochutnat, určitě se stavte v jedné z provozoven https://www.streetsushi.cz/ nebo https://www.streetbuffet.cz/